Přišel mi voňavý balíček

Přišel mi voňavý balíček, obsah byl samý čajíček.. 
Z oblíbené Čajírny nad Vokem http://www.cajirnanadvokem.cz/index.html

Komentáře

  1. Helena Davidová27. února 2011 v 20:04

    Věru, tenhle obchůdek neznám, díky za typ.
    Ať ti chutná!
    Zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. punkveruska27. února 2011 v 20:38

    Helenko, to není obchůdek, ale normální čajovna. Balíček mi přišel po dohodě s hodným Tomem :-).
    Právě tu mám červený Hao jian imperial sklizeň 2010? mňam..

    OdpovědětVymazat
  3. Monika28. února 2011 v 4:09

    Ahoj Verko, jsem take "cajova" a tak si predstavuji vuni toho cerstve uvareneho cajiku :) Balicek vypada luxusne, jiste si pochutnas, zdravi Monika.

    OdpovědětVymazat
  4. Magda_zelene_udoli28. února 2011 v 9:39

    Cítím vůni toho čaje až sem :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní3. března 2011 v 8:32

    Veru,začínala jsem s černým Assamem z podzimní sklizně,když můj kamarád,jeden z prvních tovaryšů Milců čaje,otevřel na Kladně čajovnu.Čajovna už dlouho neexistuje, kamarád je víc v Indii než doma,ale moje láska k čaji setrvává...láskou se mi staly oolongy,yunnany,Assamy z druhé sklizně...a pokaždé,když navštívím neznámou čajovnu,nechávám si připravovat Bílou Pivoňku.Je to pro mně prubířský kámen,na ní poznám,jestli je čajovna dobrá a svému řemeslu rozumí :o)Ale to jsem se rozvášnila :o)...Lahodnou cestu čajem přeje Mokopa

    OdpovědětVymazat
  6. punkveruska3. března 2011 v 11:36

    Děkuji za milé komentáře:-*,
    Mončo, jj to je láska na doživotí, viď. :-) Já jsem k čajomilství přišla cca pčed 14ti lety. Když jsem žila v PU, chodila jsem ráda do obou čajoven a ráda poznávám další a další. Správně připravená Pivoňka je opravdová lahůdka. Pokud budeš mít někdy cestu do Nymburka zkus čajovnu na Valech, pokud někdy zamíříš do Prahy, stav se v Čajírně nad Vokem, Tom tam má nejen zajímavé čaje, ale je s ním milý pokec :-)
    Krásný den s čajem i bez ;-)
    Věrka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Žiju.. Tento rok je ještě mnohem náročnější než jiné, není mnoho chuti k tvoření ani k zútulňování domova. Kami nakonec o nohu přišla, nekrosa už byla příliš pokročilá :-( V naší džungli kromě plevelu bují okurky a fazole. Urodily se brambory a začínají plodit rajčata a papriky, i bylinkám se daří.  Mili měla na výzo samé jedničky a část prázdnin ruku na dlaze. Štěpík roste jako z vody a řasy má stále jako mrkací panenka. V rámci hudebního projektu RVHP jsme tu během července měli běloruskou 1/5, Zradu z Ukrajiny (po několikáté) a The dead president z Moskvy (podruhé).  S "Dědy" jsem byla jeden den i na hudebním festivalu Mighty sounds v Táboře, musím říci, že jsem si ten den docela užila a poznala tvář festivalu trochu z jiného úhlu/ze zákulisí. Do konce prázdnin nás ještě čeká výlet do Durynska za přáteli, a v září opět návštěva Moskvy, kde původně měl hrát manžel s teď již bývalou kapelou. Co jsem se letos naučila?  Nebrat zdraví jako samozřemos...
Další informace

Knížka

Obrázek
Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní. Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory. Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně. Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných V.T. Marvin omítkou z vily Milady.  Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno. Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.
Další informace
Na novo.. Už dlouho jsem sem nedala žádný příspěvek, celkem mohu říci, že loňský rok stál zaprd. Odešla jsem z nemocnice, chvilku pracovala na poště v Brandýse a jezdila do práce na kole (9km) a od září pracuji kousek od domova v metalurgické laboratoři. (hodně práce za málo peněz) Tátův stav se zhoršuje, před Vánoci nám umřela Kami, na střídačku marodili děti manžel i babička (ta hlídací). Ale aby tu nebyla jen samá negativa, máme nové přátele se kterými piluji svou ruštinu v podstatě každý den.  Ztratila jsem ostych z toho, že řeknu něco blbě a dá se říci, že už pantem melu celkem plynně. Převodník téměř nepoužívám. Občas se zasmějí oni, občas já, když se na oplátku snaží říct něco česky. Vypukla u nás další etapa rekonstrukce, hospodářské budovy a garáž už jsou srovnané se zemí a do dvou měsíců by se mělo začít stavět. Nastává opět koncertní sezóna, takže manžel a spol. pořádají příští sobotu benefiční koncert v Praze ve Fatalu a 10.3. k nám opět zavítají naši oblíbení T...
Další informace