Žiju.. Tento rok je ještě mnohem náročnější než jiné, není mnoho chuti k tvoření ani k zútulňování domova. Kami nakonec o nohu přišla, nekrosa už byla příliš pokročilá :-( V naší džungli kromě plevelu bují okurky a fazole. Urodily se brambory a začínají plodit rajčata a papriky, i bylinkám se daří. Mili měla na výzo samé jedničky a část prázdnin ruku na dlaze. Štěpík roste jako z vody a řasy má stále jako mrkací panenka. V rámci hudebního projektu RVHP jsme tu během července měli běloruskou 1/5, Zradu z Ukrajiny (po několikáté) a The dead president z Moskvy (podruhé). S "Dědy" jsem byla jeden den i na hudebním festivalu Mighty sounds v Táboře, musím říci, že jsem si ten den docela užila a poznala tvář festivalu trochu z jiného úhlu/ze zákulisí. Do konce prázdnin nás ještě čeká výlet do Durynska za přáteli, a v září opět návštěva Moskvy, kde původně měl hrát manžel s teď již bývalou kapelou. Co jsem se letos naučila? Nebrat zdraví jako samozřemos...
Populární příspěvky z tohoto blogu
Knížka
Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní. Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory. Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně. Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných V.T. Marvin omítkou z vily Milady. Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno. Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.
Na novo.. Už dlouho jsem sem nedala žádný příspěvek, celkem mohu říci, že loňský rok stál zaprd. Odešla jsem z nemocnice, chvilku pracovala na poště v Brandýse a jezdila do práce na kole (9km) a od září pracuji kousek od domova v metalurgické laboratoři. (hodně práce za málo peněz) Tátův stav se zhoršuje, před Vánoci nám umřela Kami, na střídačku marodili děti manžel i babička (ta hlídací). Ale aby tu nebyla jen samá negativa, máme nové přátele se kterými piluji svou ruštinu v podstatě každý den. Ztratila jsem ostych z toho, že řeknu něco blbě a dá se říci, že už pantem melu celkem plynně. Převodník téměř nepoužívám. Občas se zasmějí oni, občas já, když se na oplátku snaží říct něco česky. Vypukla u nás další etapa rekonstrukce, hospodářské budovy a garáž už jsou srovnané se zemí a do dvou měsíců by se mělo začít stavět. Nastává opět koncertní sezóna, takže manžel a spol. pořádají příští sobotu benefiční koncert v Praze ve Fatalu a 10.3. k nám opět zavítají naši oblíbení T...
Věru, ve skanzenu jsme byli myslím loni touhle dobou, bylo krásné babí léto a moc se nám tam líbilo!
OdpovědětVymazatTvoje fotky jsou asi ze zámku, že?
Moc zdravím, Helena
Věruško Ty umíš člověka navnadit! Jak se dovídáš kde co je?Tedy na sev Moravě?Daja.
OdpovědětVymazatHeli,
OdpovědětVymazatano, jsou ze zámku, ze skanzenu má tuším fotky Lussika:-)
Dájo,
tak různě, z blogů, od známých, z "Čelákovické drbny"= zpravodaj. Co se děje na sev. Moravě netuším:-) Toto je Přerov ve Středních Čechách, mám to od nás pár kilometrů.
Krásný den
Věrka
Veľmi príjemne strávený deň - vyzerá to tak podľa fotiek. V tom čase sme sa motali so sestrinou rodinkou v Nelahozevsi ;-) Jeseň vie byť najkrajším ročným obdobím, aj keď som si to ako malá školáčka nemyslela - po dvoch mesiacoch prázdnin zasa školský kolotoč, hihi. L
OdpovědětVymazat