Žiju.. Tento rok je ještě mnohem náročnější než jiné, není mnoho chuti k tvoření ani k zútulňování domova. Kami nakonec o nohu přišla, nekrosa už byla příliš pokročilá :-( V naší džungli kromě plevelu bují okurky a fazole. Urodily se brambory a začínají plodit rajčata a papriky, i bylinkám se daří. Mili měla na výzo samé jedničky a část prázdnin ruku na dlaze. Štěpík roste jako z vody a řasy má stále jako mrkací panenka. V rámci hudebního projektu RVHP jsme tu během července měli běloruskou 1/5, Zradu z Ukrajiny (po několikáté) a The dead president z Moskvy (podruhé). S "Dědy" jsem byla jeden den i na hudebním festivalu Mighty sounds v Táboře, musím říci, že jsem si ten den docela užila a poznala tvář festivalu trochu z jiného úhlu/ze zákulisí. Do konce prázdnin nás ještě čeká výlet do Durynska za přáteli, a v září opět návštěva Moskvy, kde původně měl hrát manžel s teď již bývalou kapelou. Co jsem se letos naučila? Nebrat zdraví jako samozřemos...
Populární příspěvky z tohoto blogu
Knížka
Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní. Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory. Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně. Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných V.T. Marvin omítkou z vily Milady. Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno. Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.
Na novo.. Už dlouho jsem sem nedala žádný příspěvek, celkem mohu říci, že loňský rok stál zaprd. Odešla jsem z nemocnice, chvilku pracovala na poště v Brandýse a jezdila do práce na kole (9km) a od září pracuji kousek od domova v metalurgické laboratoři. (hodně práce za málo peněz) Tátův stav se zhoršuje, před Vánoci nám umřela Kami, na střídačku marodili děti manžel i babička (ta hlídací). Ale aby tu nebyla jen samá negativa, máme nové přátele se kterými piluji svou ruštinu v podstatě každý den. Ztratila jsem ostych z toho, že řeknu něco blbě a dá se říci, že už pantem melu celkem plynně. Převodník téměř nepoužívám. Občas se zasmějí oni, občas já, když se na oplátku snaží říct něco česky. Vypukla u nás další etapa rekonstrukce, hospodářské budovy a garáž už jsou srovnané se zemí a do dvou měsíců by se mělo začít stavět. Nastává opět koncertní sezóna, takže manžel a spol. pořádají příští sobotu benefiční koncert v Praze ve Fatalu a 10.3. k nám opět zavítají naši oblíbení T...
Věruško to je ale náhoda, mám ten samý, je to od plynového dvouvařiče:::mám ho natřený na bílo a v něm mám staré fotky je to pro mne takový malý poklad!A ještě k fotkám v předešlém vstupu.Jako z nějakého dobrodružného filmu :princezna se našla jen se proměnila v krásnou orchidej...... Daja.
OdpovědětVymazatVěru, to je poklad! Paráda!
OdpovědětVymazatMoc zdravím, Helena
Věrko, tak to gratuluju a závidím, kufry a vůbec všechny takové "staré krámy" miluju a prolízání půd hlavně:-) Je parádní, moc si ho užij:-)Jana
OdpovědětVymazatJůha, úplně stejný kufr máme doma a jsou v něm takové poklady jako všechny díly starého Neználka nebo tlustá knížka Pohádek jako kvítí, kde je má oblíbená pohádka O krejčím Drobínkovi ;-). Přeju krásný večer a ať kufr dobře slouží. Vivi
OdpovědětVymazatSuper kufr na super poklady.
OdpovědětVymazatkrásnej kufr, kdybych takovej měla, taky bych do něj dala nějaké poklady
OdpovědětVymazatJé podobný kufr máme na chalupě na plynovou bombu:-) mám tam schovaný, ale naštěstí na tvoření jiný. Díky za tvé návštěvy u mě. Krásný den
OdpovědětVymazat