Žiju.. Tento rok je ještě mnohem náročnější než jiné, není mnoho chuti k tvoření ani k zútulňování domova. Kami nakonec o nohu přišla, nekrosa už byla příliš pokročilá :-( V naší džungli kromě plevelu bují okurky a fazole. Urodily se brambory a začínají plodit rajčata a papriky, i bylinkám se daří. Mili měla na výzo samé jedničky a část prázdnin ruku na dlaze. Štěpík roste jako z vody a řasy má stále jako mrkací panenka. V rámci hudebního projektu RVHP jsme tu během července měli běloruskou 1/5, Zradu z Ukrajiny (po několikáté) a The dead president z Moskvy (podruhé). S "Dědy" jsem byla jeden den i na hudebním festivalu Mighty sounds v Táboře, musím říci, že jsem si ten den docela užila a poznala tvář festivalu trochu z jiného úhlu/ze zákulisí. Do konce prázdnin nás ještě čeká výlet do Durynska za přáteli, a v září opět návštěva Moskvy, kde původně měl hrát manžel s teď již bývalou kapelou. Co jsem se letos naučila? Nebrat zdraví jako samozřemos...
Populární příspěvky z tohoto blogu
Knížka
Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní. Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory. Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně. Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných V.T. Marvin omítkou z vily Milady. Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno. Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.
Na novo.. Už dlouho jsem sem nedala žádný příspěvek, celkem mohu říci, že loňský rok stál zaprd. Odešla jsem z nemocnice, chvilku pracovala na poště v Brandýse a jezdila do práce na kole (9km) a od září pracuji kousek od domova v metalurgické laboratoři. (hodně práce za málo peněz) Tátův stav se zhoršuje, před Vánoci nám umřela Kami, na střídačku marodili děti manžel i babička (ta hlídací). Ale aby tu nebyla jen samá negativa, máme nové přátele se kterými piluji svou ruštinu v podstatě každý den. Ztratila jsem ostych z toho, že řeknu něco blbě a dá se říci, že už pantem melu celkem plynně. Převodník téměř nepoužívám. Občas se zasmějí oni, občas já, když se na oplátku snaží říct něco česky. Vypukla u nás další etapa rekonstrukce, hospodářské budovy a garáž už jsou srovnané se zemí a do dvou měsíců by se mělo začít stavět. Nastává opět koncertní sezóna, takže manžel a spol. pořádají příští sobotu benefiční koncert v Praze ve Fatalu a 10.3. k nám opět zavítají naši oblíbení T...
Vrátila si mě do dětství, Věru. Babička měla krávu, tvaroh vyráběla, vždycky jsme dostali celé kolo, do kterého byl vytlačený vzorek pleny, ve které sedal...
OdpovědětVymazatMěj se krásně, zdravím Helena
Heli,
OdpovědětVymazatto máš krásnou vzpomínku na dětství. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, že zkrz plínu to nemám vymačkávat, ale nechat vykapat :-)
Krásný večer
Věrka
Věru, opýtam sa ako blb, ale to si aj nejako prevarila, alebo len sa to skysnuté mlieko nechá odkvapkať? Domáci tvaroh z domáceho mlieka, to musí byť mňamka. Krásne dni! L
OdpovědětVymazatLuci,
OdpovědětVymazatv receptech na netu se zkyslé mlého zahřívá na 40°C, ale já jsem to dělala takto: Nalila jsem zkyslé mléko do skleněnáho džbánku z Ikea, nechala 3 dny stát v teple (druhý den se sebere z vrchu smetana) a třetí den jsem hmotu nalila do klasické plíny, nahoře jsem plínu zakroutila a nechala vykapat. To co ti vykape je vlastně syrovátka - dá se ještě použít třeba na pleťovou masku.
Vďaka, vyskúšam, už som aj objavila neďaleko mliekomat, z takého mlieka by sa to mohlo podariť. L
OdpovědětVymazat