Žiju.. Tento rok je ještě mnohem náročnější než jiné, není mnoho chuti k tvoření ani k zútulňování domova. Kami nakonec o nohu přišla, nekrosa už byla příliš pokročilá :-( V naší džungli kromě plevelu bují okurky a fazole. Urodily se brambory a začínají plodit rajčata a papriky, i bylinkám se daří. Mili měla na výzo samé jedničky a část prázdnin ruku na dlaze. Štěpík roste jako z vody a řasy má stále jako mrkací panenka. V rámci hudebního projektu RVHP jsme tu během července měli běloruskou 1/5, Zradu z Ukrajiny (po několikáté) a The dead president z Moskvy (podruhé). S "Dědy" jsem byla jeden den i na hudebním festivalu Mighty sounds v Táboře, musím říci, že jsem si ten den docela užila a poznala tvář festivalu trochu z jiného úhlu/ze zákulisí. Do konce prázdnin nás ještě čeká výlet do Durynska za přáteli, a v září opět návštěva Moskvy, kde původně měl hrát manžel s teď již bývalou kapelou. Co jsem se letos naučila? Nebrat zdraví jako samozřemos...
Populární příspěvky z tohoto blogu
Padesát
Padesát je krásné číslo, takové kulaťoučké jako dobře nafouknutý míč. A právě tolik mám pravidelných čtenářů. Protože Vaše komentáře moc ráda čtu, chtěla bych Vás nějak odměnit. 21.3. vylosuji jednu či jednoho z Vás, který dostane malý dárek. Stačí být pravidelnýnou/ným čtenářem a nechat zde komentář. :-) Věrka
Knížka
Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní. Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory. Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně. Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných V.T. Marvin omítkou z vily Milady. Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno. Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.
Komentáře
Okomentovat