úterý 3. března 2015

Obyčejný den

Delší čas mě nezaujala žádná pořádná recyklace.
 Měli jsme nějaké marodící období, postupně jsme ulehli celá rodina, život se pomalu navrací do všedních kolejí..
Mrňousek mě probudil lehce po sedmé, Mili vstala chvilku po nás, roztopila jsem kotel a uvařila čaj (bez něj nefunguji), nakonec vylezl i manžel. Za zvuku Ska-p a Rozporu jsem namazala chleby, přebalila mladší dítko, podala tužky a lepidlo- staršímu dítku, oblékla se, učesala a bla bla bla.. Manžel nanosil dřevo, vynesl koš na kompost a odjel do práce.
Po menším oblékacím maratonu jsme s dítky vyrazily k babičce (je u ní synovec na prázdninách), tak jsem odložila starší zlatíčko,a s mrňouskem jsme si dali okružní jízdu po městě. Pekařství - pokec s kámošem ve zverimexu- knihkupectví- místní Vietnamec, který má víc výrobků made in ČR než v Tescu. Štěpunka to ukolébalo k spánku, tak jsem konečně posbírala vajgly a jiné odpadky včetně placatice od vodky před naším plotem. Prostě takový obyčejný den.. 
A jaký je ten Váš?

2 komentáře:

  1. Věru, až na tu skoro poslední větu běžný den matky... Ta mě zaujala. Máme naproti v domě nové sousedy a ty si pořádkem moc hlavu nelámou. Co jim upadne... to tam bohužel neleží, ale vlivem proudění vzduchu skončí u nás na schodech do suterénu, ve sněženkách, namotané v keřích... Mám vztek a sbírám!!!
    Sběru zdar!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. :-), Heli, je to tak, nesbírat, tak se topíme v odpadcích - bohužel. Nám tu většinou trousí děti cestou do nebo ze školy a návštěvníci protější rehabky.

    OdpovědětVymazat