Žiju..     Tento rok je ještě mnohem náročnější než jiné, není mnoho chuti k tvoření ani k zútulňování domova.   Kami nakonec o nohu přišla, nekrosa už byla příliš pokročilá :-(   V naší džungli kromě plevelu bují okurky a fazole. Urodily se brambory a začínají plodit rajčata a papriky, i bylinkám se daří.    Mili měla na výzo samé jedničky a část prázdnin ruku na dlaze. Štěpík roste jako z vody a řasy má stále jako mrkací panenka.   V rámci hudebního projektu RVHP jsme tu během července měli běloruskou 1/5, Zradu z Ukrajiny (po několikáté) a The dead president z Moskvy (podruhé).    S "Dědy" jsem byla jeden den i na hudebním festivalu Mighty sounds v Táboře, musím říci, že jsem si ten den docela užila a poznala tvář festivalu trochu z jiného úhlu/ze zákulisí.   Do konce prázdnin nás ještě čeká výlet do Durynska za přáteli, a v září opět návštěva Moskvy, kde původně měl hrát manžel s teď již bývalou kapelou.   Co jsem se letos naučila?    Nebrat zdraví jako samozřemos...
Populární příspěvky z tohoto blogu
     Po nocích..          1) Ahoj Antone, pověz nám něco o své hudební minulosti     Na baskytaru jsem začal hrát v 18ti letech. Před tím jsem na nic nehrál, ani nemám žádné hudební vzdělání. Poslouchal jsem punk rock a prostě se mi líbil zvuk baskytary, tak jsem se naučil hrát sám. Hrál jsem v mnoha kapelách, které zanikly. První známá, ve které jsem hrál byla "Kritynyčeckie dni" takový old school punk rock. Ta kapela vznikla dávno před tím, než jsem se stal jejím členem s takovými lidmi jako jsou bývalý členové Purgen. Následovali kapely Lo-Loa a Norma morali.       2) Ve kterých kapelách v současnosti hraješ?     V Norma morali jsem hrál s Artyomem, který mi později nabídl post baskytaristy v jeho kapele The Dead president. Ještě mám kapelu Mať, makaroni tashi       3) Kdy jsi poprvé hrál v Čechách, se kterou kapelou to bylo a jak k tomu došlo?     Poprvé jsem byl v Evropě s The Dead president (28.7.2016 hráli v Praze v Barytonu  s Tupým Ostřím a Punto D´Onore) Podruhé s M...
Knížka
  Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní.  Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory.  Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně.  Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných  V.T. Marvin omítkou z vily Milady.   Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno.  Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.      
Krásné,i v oné mistnosti ......Daja.
OdpovědětVymazatDíky, využiji to až bude snad časem druhá koupelna:-)
OdpovědětVymazatKrásnou neděli
Tak tomu říkám opravdové poklady. Chtěla bych také vyklízet nějaký přístřešek a najít tam tak krásné věci, jenže ať přemýšlím, jak přemýšlím, žádný přístřešek nemám :-D.
OdpovědětVymazatPřeju moc hezkou neděli.
Vivi