pátek 3. června 2011

Ten starý dům


Ten starý dům uprostřed ulice jednoho maloměsta, jsem nejdříve navštěvovala jako malá holka.
V šatech po mámě si hrála na Angeliku, pak se proměnila v pirátku, lezla po stromech, psovi do ucha šeptala, kdo se mi zrovna líbí.
Později jsem si do toho starého domu přivedla sebe a psa, to byl dům prázdný i když zavalen věcmi po mé babičce, ještě tu byla cítit její vůně.
A přibyly moje věci, moje radosti, moje trápení, můj přítel, jeho věci, jeho radosti, jeho starosti.
A byla svatba, málo našich radostí, více našich starostí, hodně našeho trápení.
Přišel rozvod a zůstaly tu zas mé věci a můj pes, má samota.
Samotu zmírňovaly víkendy, červené víno, vášeň, vypůjčené děti i muž, a dům ožil.
Zůstala větší samota, vztek, depka, více vína a pes.
Vyklíčila nedůvěra, v sebe, v život, v muže, v budoucnost.
Přijel, chtěl mně, ukecal mně.
Přibyly jeho věci.
Přivezli jsme dalšího psa.
Narodila se štěňata, a dům se pousmál.
Dostavily se ranní nevolnosti.
Praskla mi voda, přisál se kojenec.
Jsou tu naše radosti i naše starosti, je tu naše dítě i naši psi, naše slova, naše slzy, úsměvy, hudba, málo vína, hodně naděje.
Dům žije.

11 komentářů:

  1. Ahojky Věruško,jsi velmi citlivá duše a takové krásky bývají zkoušeny....neboj budou krásné východy a západy slunce.....ahoj měj se krásně.....Daja

    OdpovědětVymazat
  2. Moc krásně napsané ♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  3. Věru ... tak to je život. Moc pěkně jsi to napsala. ... a jinak jsi to pochopila dobře... :-)
    měj se fajn jmenovkyně Věrka

    OdpovědětVymazat
  4. Věruško, smekám! Velmi jednoduše si napsala a popsala všechny ty složitostzi (a jednoduchosti) života.
    Tak ať to je v rovnováze!
    Moc zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Každý dům žije lidmi, kteří žijí v něm... A Ty žít umíš... Magdík

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za milé komentáře, měla jsem nějakou slabší chvilku a najednou to šlo všechno ven:-).
    Jmenovkyně moje milá, a copak to bude? :-)
    Přeji Vám všem krásný víkend :-*

    OdpovědětVymazat
  7. Krasny clanek, lehce jsi pojmenovala i tezke veci. Krasny den!

    OdpovědětVymazat
  8. Věrko, ty duše poetická! Moc hezky napsáno, tak, jak to v životě bývá.
    Tak už jen stálý smích v domě a splněné naděje :-*
    Dana

    OdpovědětVymazat
  9. Věrka, veľmi silný článok. Domy sú také kroniky, veľa toho pamätajú a ukrývajú. ... a znášajú naše rozmary. Nech je u vás hlavne veľa lásky, radosti, úsmevov... i kvapka smútku, aby sme vedeli oceniť to prvé. :-* L

    OdpovědětVymazat
  10. Věru, tak tohle mě fakt dojalo... až mě z toho mrazilo na zádech. Nádhera.
    Sousedka :)

    OdpovědětVymazat