Co se mi honí hlavou

Ke čtyřicátinám jsem si nenadělila dárek hudební, ale knižní. Knižní v té formě, že mé jméno je na obálce mezi autory. Před třemi lety jsme s kamarádkou Karolinou (to krátké i správně), založily FB stránku o Zaniklých pražských klubech, je v tom kus práce a hodně probděných nocí, a tak vznikla potřeba mít to tak nějak hmatatelně. Přibraly jsme Láďu ze samizdatového nakladatelství Nájezd, pokřtili to naše dítko za zvuků slavných V.T. Marvin omítkou z vily Milady.  Nikdo z nás nečekal takové ohlasy a zájem a to, že v den křtu budeme mít už téměř vyprodáno. Se začátkem září jsme udělali dotisk a zas jsou knihy pomalu fuč i přes ne příliš příznivou recenzi v hudebním časopise Fullmoon.

Na novo.. Už dlouho jsem sem nedala žádný příspěvek, celkem mohu říci, že loňský rok stál zaprd. Odešla jsem z nemocnice, chvilku pracovala na poště v Brandýse a jezdila do práce na kole (9km) a od září pracuji kousek od domova v metalurgické laboratoři. (hodně práce za málo peněz) Tátův stav se zhoršuje, před Vánoci nám umřela Kami, na střídačku marodili děti manžel i babička (ta hlídací). Ale aby tu nebyla jen samá negativa, máme nové přátele se kterými piluji svou ruštinu v podstatě každý den.  Ztratila jsem ostych z toho, že řeknu něco blbě a dá se říci, že už pantem melu celkem plynně. Převodník téměř nepoužívám. Občas se zasmějí oni, občas já, když se na oplátku snaží říct něco česky. Vypukla u nás další etapa rekonstrukce, hospodářské budovy a garáž už jsou srovnané se zemí a do dvou měsíců by se mělo začít stavět. Nastává opět koncertní sezóna, takže manžel a spol. pořádají příští sobotu benefiční koncert v Praze ve Fatalu a 10.3. k nám opět zavítají naši oblíbení T...